Oficiální fanklub Zdeňka Trošky

Myslím, že málokdo v pátek 15. března mohl přehlédnout, že se Slavonice proměnily na jeden den v pohádkové město. Začalo to příjezdem speciálního vláčku, ze kterého vystoupilo několik desítek pohádkových bytostí - a samozřejmě král Zdeněk I. Troška zvaný, doprovázený královnou Veronikou (Žilkovou) a princeznou Šumavou (Miss Šumava). Královský dvůr přivítaly nejen početné zástupy dětí v pohádkových kostýmech, ale i několik desítek dospělých obyvatel města. Král s královnou nastoupili do připraveného kočáru a v doprovodu početné jízdní družiny se v průvodu dvořanů a obyvatel města vydali na náměstí Míru. Zde byli přivítáni starostou města. Starosta mile překvapil a podtrhl atmosféru rovněž pohádkovým kostýmem. Po krátké přivítací řeči předal králi symbolický klíč od města. Následovala zdravice krále městu a jeho občanům a předání ceny slavonickému infocentru za nejhezčí pohádkovou kancelář. Poté nastal čas pro písničku. Slavonické náměstí pod vedením dětí ze základní školy praktické, králi zazpívalo písničku z filmu Princezna ze mlejna a královský pár se odebral do budovy Institutu Slavonice, kde se uskutečnila autogramiáda. Mezi tím na náměstí probíhal doprovodný program: historické tance, soutěže pro děti, ukázka řemeslných a farmářských trhů, v podzemí hotelu U Růže bylo možno nahlédnout do pekla, byla otevřena věž a v muzeu prováděla princezna s princem. Drobnou vadu na kráse celému odpoledni připravilo počasí. Program se připravoval několik měsíců předem. Během té doby jsem několikrát vysvětloval, proč se to koná koncem zimy a navíc v pátek a ještě od dvanácti hodin. Termín určuje každoročně král podle svého vytížení. S tím jsme nic udělat nemohli. Nicméně jsem byl pln optimismu po loňské zkušenosti v Netolicích, kde bylo v polovině března opravdu nádherné slunečné jarní počasí. A optimismus mne neopouštěl ještě ani týden před konáním. Pak ovšem stačily čtyři dny a Česká Kanada se rozhodla ukázat své drsné kanadské počasí. V pátek ráno jsem očekával ten nejhorší scénář. Mráz, ledový vítr a dokonce sníh. Co z toho mohlo vzejít? Cestou na nádraží jsem ale začal míjet houfy dětí a nálada se trochu začala zvedat. A potom to množství lidí na náměstí… Já nevím jak Vy, ale já mám z 1. pohádkového dne ve Slavonicích ten nejlepší dojem.

autor: Čestmír Palán ,  foto: Ing. Libor Karásek